A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Malta - Valletta - Průvodce

Hlavní město Malty, tipy na zajímavá místa a procházku městem

Související

- Jak do Valletty - Okolí Valletty

Procházka městem

Tip: Postavte se čelem k bráně a ještě před vchodem do Valletty zahněte doleva za stánky s občerstvením. Najdete tam malý stánek, který nevypadá z dálky moc vábně, ale můžete tam zakoupit za úžasnou cenu 7 centů sladké pečivo, které se vyrábí z datlů a následně smaží. Prodává se teplé a je moc dobré!!!

Když naopak před branami Valletty zahnete doleva, přejdete několik turistických stánků, dojdete ke stánku, na kterém už na první pohled poznáte, že mezi hlavní klientelu turisté zrovna nepatří. Zde doporučuji uhasit žízeň levným točeným mlékem několika příchutí. Na Maltě jsem si hodně oblíbila Ravioli, které je možno v tomto stánku koupit mražené. Je to levné, rychlé na přípravu a hlavně dobré!

Pak už za doprovodu mnoha turistických lákadel můžeme vejít přímo do Valletty. Vpravo hned za branou sídlí maltské informační centrum, kam určitě zajděte. Zde může obdržet zdarma mapu Malty a Valletty a letáčky s užitečnými informacemi o různých místech a mětech na ostrovech. Na vyžádání dostanete také časopis Day by Day, který vychází jednou za měsíc a ve kterém naleznete kulturní kalendář (užitečný hlavně pro informace o místech, kde a kdy se koná Festa) a různé články týkající se Malty. Časopis je pochopitelně v angličtině, ale kulturní program dokonce i v němčině a francouzštině.

Za branou vpravo se nachází menší nákupní centrum a fast food obležený hladovou mládeží a nákupydychtivými děvčaty.
Asi neexistuje člověk, který si při návštěvě Malty neprošel rušnou ulici Triq-il Republikka (Republic street). Tato ulice se táhne od brány až na druhý konec Valletty k moři k pevnosti St. Elmo. Je to taková hlavní pěší tepna města lemovaná obchůdky s oblečením a suvenýry, restauracemi a kavárničkami. Narazíme tu na spoustu Malťanů nabízejících různé zboží či propagujících turistické atrakce.

Na to, jak je Valletta malé městečko, tu najdeme téměř vše, co k hlavnímu městu patří. Rozhodně byste neměli minout:

Zahrady a parky:

- Upper Barracca gardens (Horní Barraccské zahrady) - dostanete se k nim cestou za vstupní bránou po sto metrech nahoru doprava. Byly to původně rytířské soukromé zahrady, které jsou dnes zpřístupněny veřejnosti. V těchto zahradách nás zaujme hlavně množství pamětních desek a soch, hned nato ale každý zamíří na terasu, která vypadá spíše jako balkón a nabízí pěkný výhled na Grand Barbor. Lidé odtud pozorují lodě připlouvající a odplouvající z přístavu a přitom v klídku relaxují. Když takovýto nápad ale dostane větší množství osob, už to takový klídek není. Přesvědčit se o tom můžeme vpodvečer, kdy se zamíří hlavně samotní Malťané s rodinou. Všechny lavičky jsou plně obsazené dospělí diskutují a děti si hrají kolem. Co nás v této zahradě také zaujme, jsou kočky. Plno se jich tu jen tak povaluje na trávě, betonu i stromech. - Lower Barracca Gardens (Dolní Barraccské zahrady) - nachází se u ulice jménem Irish street a nabízejí krásný pohled na Vikttoriosu. Uprostřed stojí dórský chrám postaven na počest sira Alexandra Balla, který se na začátku 19. století postavil Francouzům a vedl maltskou vzpouru.

- Hastings gardens - dojdeme k nim ulicí Pope Pius street, která se táhne nedaleko za branami Valletty nalevo. Tyto zahrady jsou plné klidu a už méně plné turistů. Krásně odsud vidíme na Florianu, její okolí a Marxamsettský přístav.

Náměstí:

- Castile place (Kastilské náměstí) - ležící hned u Horních Barrakka gardens sloužilo dříve jako konečná zastávka autobusů. Dnes je z něj parkoviště ozdobené stromy, keři a květinami. Hned na náměstí se tyčí skvostná budova jménem Auberge de Castille z 16. století, původní sídlo rytířů z Kastilie, Portugalska a Léonu. Dnes v něm jsou kanceláře maltského premiéra.
- Palace square - nachází se zhruba v polovině Republic street a lemují ho ještě Old Theater steet, Archbishop street a Main Guard (dům hlavní stráže). Dříve se toto náměstí jmenovalo St. Geogre square a sloužilo k armádním ceremoniálům v době okupace Malty Británií. Na tomto náměstí se nachází také Grand Masters Palace.
- Republic square (Náměstí Republiky) - najdeme hned před Palace square. Z části je toto náměstí lemováno podloubím, ve kterém najdeme také Národní knihovnu (National library, Bibliotheca) a turistickou atrakci The Great siege of Malta and The Knights of St. John experience sídlící v budově památníku Velkého obléhání a rytířů řadu sv. Jana vedle knihovny. Tato atrakce nás provede celou historií rytířů tohoto řádu. Pokud nám to ale nebude stačit, v knihovně mají plno materiálu na toto téma. Vraťme se ale k náměstí. Uprostřed se tyčí socha královny Viktorie, kterou buďto zdobí holubi, kterých je ve Vallettě poměrně hodně, nebo žluté slunečníky kavárny jménem Café Premiér. Když za knihovnou zahneme doprava dozadu, dostaneme se do uličky Old Theatre street, kde v dopoleních hodinách probíhá část trhu.

Paláce:

- Grand Masters palace (Palác Velmistra) - dostaneme se k němu Republic street, tento palác leží na pomezí dvou náměstí-Republic square a Palace square. Dříve byl sídlem velmistra rytířů řádu sv. Jana a dnes je sídlem maltského parlamentu. Tento palác je možné navštívit a rozhodně to stojí za to. V přízemí najdeme zbrojnici s exponáty z dob Velkého obléhání z 16. století, dalšími místnostmi jsou Sněmovní sály, Gobelínový sál zdobený čím jiným než gobelíny, Společenský sál, Konferenční sál, Sál velvyslanců a Zasedací síň velké rady, kde probíhaly schůzky s rytíři z jiných zemí a kde se diskutovalo o dalším politickém vývoji, jak vnitřním, tak mezinárodním.
- Archbishop palace (Arcibiskupský palác) - postaven v 17. století. Najdeme ho v místě, kde se kříží Archbishop street a Old Mint street. Impozantním zhledáme, hlavně čelo paláce.
- Municipal palace - postaven v roce 1720 byl znám pod jménem banca Giuratale. V této budově sídlila městská rada (Municipal gouvernement) a jedině prostřednictvím této rady bylo možno zasáhnout do vlády rytířů. Rada mohla zasahovat v oblasti organizování vojenských povinností mužské populace a vybírání daní.
- Parisi palace - tento palác pochází z roku 1760. Během francouzské okupace Napoleon budovu využíval ke svým potřebám (ubytování). Dnes v ní sídlí maltská pošta (General Post Office). Palác najdeme v místě, kde Merchant street probíhá Melita street

Muzea:

- Národní muzeum výtvarného umění (National Museum of Fine Arts) - nachází se v South street (za bránou doprava). Budova pochází z roku 1571 a vyznačuje se barokními prvky. Muzeum se rozkládá ve 24 místnostech, ve kterých můžeme zhlédnout jak impozantní evropská výtvarná díla, tak díla maltských malířů, kde převažují hlavně krajinné malby.
- Národní válečné muzeum (The National war Museum) - otevřeno 1975 má připomenout hrůzy, které Malta během druhé světové války zažila. Jsou zde vystaveny fotografie ukazující příběhy maltských vojáků a bombardování. Mezi nejzajímavější exponáty patří jediné z dochovaných letadel „Faith“, které sloužily jako obrana Malty během války. Dále zde můžeme spatřit džíp, kterým se po Maltě pohyboval prezident Roosevelt při návštěvě ostrovů v roce 1943 a určitě nesmíme minout skleněnou schránku s vystaveným Svatojiřským křížem, který byl Maltě udělen roku 1942 za statečnost, s jakou země čelila útokům Osy. V muzeu se také dozvíme o životě Malťanů v době francouzské okupace a během první světové války. Muzeum najdeme hned u pevnosti St. Elmo.
- Národní archeologické muzeum (The National Museum of Archeology) - toto muzeum sídlí v Auberge de Provence v Republic street a jsou tu vystaveny exponáty z doby bronzové a neolitu. Najdeme tu například nejstarší kovový předmět nalezený na ostrovech, zdobený oltář Hagara Qima, modely maltských chrámů, jež dokazují, že tyto chrámy tu byly daleko dřív než egyptské pyramidy a že představují nejstarší samostatně stojící objekty na světě. Dále zde můžeme obdivovat také sochu Maltské Venuše (Maltese Venus) a Spící Lady (Sleeping Lady).

Kostely

Malta je silně křesťansky založenou zemí, už jenom kvůli své historii, během které na Maltě ztroskotal svatý Pavel. Křesťanská tradice je na ostrovech velmi silná, a tak se ani není čemu divit, když zjistíme, že se jenom ve Vallettě nachází více než 30 kostelů! Každý kostel je navíc bohatě zdobený a během svátků krásně nasvícený. Do kostela nechoďte v krátkých sukních a kraťasech a neodhalujte svá ramena. Ve většině kostelů je možno si zapůjčit šátek, který si ženy mohou uvázat kolem pasu a přehodit přes ramena, aby zahalily vše nezbytné.

Každý z 32 kostelů Valletty má svůj příběh a dovolí vám nahlédnout hlouběji do bohaté maltské historie.

- Kostel Ztroskotání sv. Pavla (Church of St. Pauls Shipwreck) - tento kostel najdeme jak jinak než v St. Paul street a jeho původ nás vrátí do 70. let 16. století. Kostel byl rekonstruován v roce 1609, ale následně v roce 1639 zbořen. Bartolomeo Garagona pak vytvořil nový stavební plán. Fasáda pak byla znovu postavena v roce 1885 dle návrhu Nicoly Zammita. Patron tohoto kostela, svatý Pavel, je považován za duchovního otce Malťanů a jeho ztroskotání na Maltě jako největší událost v její historii. Z tohoto důvodu je tento kostel jedním z nejdůležitějších na Maltě. Uvnitř se nachází malby, které stvořil Attilio Palombi nebo oltářní obraz od Mattea Pereze d Aleccio. Co ale asi nejvíce zaujme, je ceněný ostatek kosti pravé paže svatého Pavla a část sloupu, na kterém byl patron údajně sťat.

- Jezuitský kostel (Churých of The Jesuits) - jedná se o jeden z nejstarších a největších kostelů z diecéze. Součástí je také univerzita. Ignác z Loyoly, založil Jezuitský řád v roce 1534 a o 19 let později začal zvažovat o založení jezuitské univerzity na Maltě. S tím také souhlasil papež Klement XIII, jak dokazuje dopis z 28. března 1592. Byl to velmistr Martin Garzes, kdo „položil“ základní kámen univerzity 4. září 1595. Univerzita byla známa pod jménem Collegium Melitense a po vyhnání jezuitů z Malty v roce 1768 se z ní stala The University of Malta (Maltská univerzita). Tato památka se nachází v Old theatre street.
- Karmelitánský kostel (Sanctuary Basilica or Our Lady of Mt Carmel) - původně byl zasvěcen zvěstování Panny Marie a řadí se mezi první fungující kostely ve Vallettě. Navrhl ho Gerolamo Cassar v roce 1570, ale následně prošel mnoha změnami a úpravami. Zvláště za druhé světové války byl značně poškozen a rekonstrukce pak trvala 23 let (1958-1981). O tu se postaral Guze Samaro, který za svou práci nepožadoval žádný plat. 73 metrů vysoká kupole tohoto kostela je dominantou Valletty.
- Kostel Františka z Assisi (Church of St. Francis of Assisi) - k tomuto kostelu nás dovede Republic street nebo Melita street. Postaven byl také v 16. století, přesněji v roce 1598 a úplně dokončen v roce 1607. Nicméně za několik desítek let vyšly najevo různé stavební nedostatky a díky velkomyslnosti velmistra Gregora Carafy byl kostel znovu vybudován. Carafův erb dodnes zdobí fasádu. V kostele stojí za vidění díla autorů jako jsou Mattia Preti, Pietro Gagliardi nebo Filippo Paladini, stejně jako socha svatého Františka.

Ostatní

- Katedrála svatého Jana (St. Johns Co-Cathedral) - k této katedrále se dostaneme ulicí Republic street a poté odbočíme doprava na St. Lucia street. Zvenčí nás možná až tak nezaujme, ale o to víc nás uchvátí uvnitř. Byla navržena architektem, jenž nosil jméno Cassar a stavba proběhla v letech 1573-1577. Vnitřek se skládá z 12 kapliček postavených kolem hlavní lodě a každá kaplička je zasvěcená jednotlivým rytířským langue (což byly jednotlivé skupiny rytířů, jež spojoval společný jazyk). Někteří tvrdí, že podlaha kostela je jednou z nejkrásnějších na světě - je posázena náhrobky rytířů různých barev. Strop představuje jednu velkou fresku - životní dílo italského umělce Mattiy Pretiho, známého díly s vyobrazením života Jana Křtitele. V muzeu katedrály jsou vystavena také dvě mistrovská díla od Carravagia, jednoho z rytířů. Jedním z děl je slavné „Beheading of St.John the baptist“ (Setnutí hlavy svatého Jana Křtitele). Status katedrály kostel obdržel roku 1816 na povolení papeže Pia VII. Hlavní katedrálou ale zůstala Katedrála sv. Pavla v Mdině.

- Manoel Theatre (Divadlo Manoel) - bylo postaveno v roce 1731 na pokyny velmistra Antonia Manžela de Vilhena a o rok později otevřeno Maffeiovou operou „Merope“. Jedná se jedno z nejstarších divadel v Evropě a někteří mu přezdívají „La Scala v malém“. Je zde místo asi pro 600 diváků. Hrálo se zde až do otevření nové Královské opery v roce 1861. Poté pro Manoel Theatre nastaly nepříznivé časy. V roce 1960 došlo ale k úplné rekonstrukci a interiér s pozlacenými a bohatě zdobenými lóži stojí za vidění. Nemusíte čekat na představení, abyste tuto krásu viděli. Divadlo totiž pořádá pravidelné prohlídky.

- Pevnost St. Elmo - byla to jedna z prvních pevností, které rytíři řádu svatého Jana po příjezdu na Maltu postavili. Rozkládá se na konci Republic street a podle původního plánu měla být postavena do travu hvězdy. Dokončena byla roku 1553, dva roky poté, co Maltu napadl Dragut. Během Velkého obléhání v roce 1565 Turci udělali tu chybu, že se zaměřili na pevnost a chtěli ji dobýt jako první. Malťané tím získali tolik potřebný čas, ale pevnost byla nakonec stejně úplně zničena. Raparelli ji poté v roce 1567 kompletně zrekonstruoval a v průběhu následujících let došlo ještě k dalším renovacím a rozšíření pevnosti. Širokými otvory na nádvoří se dostaneme do sklepení, kde se dalo skladovat až pět tisíc tun potravin, a tak je chránit jak před deštěm, tak před sluncem. Dnes má v St. Elmo sídlo maltská Policejní Akademie, ale i přesto je možné pevnost z části navštívit. Co stojí za zmínku, je určitě In Guardia, což je rekonstrukce bojů maltézských rytířů. Tato historická přehlídka se koná každou druhou neděli v pevnosti St. Elmo a jedná se o velkou podívanou!
- Casa Rocca Piccola - nachází se na adrese 74 Republic street. Tento šlechtický dům pocházející z 16. století nabízí expozici dobového nábytku a vybavení a tím demonstruje tehdejší domácí prostředí. Dodnes je to obytný dům.
- Auberge de Provence - stavba počala roku 1571 a dnes v ní sídlí Národní muzeum, kde můžeme obdivovat hrnčířská díla, figurky nebo obdělané kameny pocházející z různých prehistorických chrámů.

Historie Valletty

Valletta je dnes hlavním městem Malty, ale vždy tomu tak nebylo. Když sem přijeli rytíři rádu svatého Jana poprvé, zvolili si za své hlavní město Birgu, které leží hned u Valletty, akorát na protějším poloostrově. Pak se ale rytíři začali obávat Turků a pocítili potřebu postavit nové defenzivní město na obranu. Nejlépe jim k tomu posloužil poloostrov Sceberras, který odděluje Velký přístav (Grand Harbor) od přístavu Marsamxettského (Marsamxett Harbor). Stojí na něm dnes Valletta, hlavní město, které nosí jméno svého tvůrce - velkého mistra Jeana de la Vallette, který se zasadil o to, aby papež poslal jednoho ze svých architektů, aby město vytvořil. Francesco Raparelli nebyl jen architekt ve službách Vatikánu, ale také pomocník samotného Michelangela. Na Maltu přijel 28. prosince 1565 s cílem postavit město za 3 měsíce. Valletta byla sice oficiálně otevřena 28. března 1566, ale zdaleka ještě nebyla dokončena.

Valletta je obehnána kolem dokola hradbami původně na obranu proti Turkům, což ale nikdy nebylo vyzkoušeno, jako - by se Turci zalekli nebo si uvědomili, že proti takovému stavení ani nemá cenu zkoušet bojovat. Ani není divu. Na špici poloostrova, na kterém se Valletta rozprostírá, se tyčí pevnost St. Elmo, která spolu s pevností Ricasoli (největší pevnost v Commonwealth) chrání vstup do přístavu.

Po roce 1568 se o konečnou podobu Valletty zasloužil Gerolamo Cassar, maltský inženýr a architekt. Bylo to po odjezdu Raparelliho na Krétu, kde měl další služební povinnosti a kde poté také skonal. Cassar se podepsal velkým dílem na konečné podobě Valletty. Ulice ve Vallettě jsou pravidelného tvaru a svírají mezi sebou pravý úhel. Toto bylo naprosto účelné- pomohlo to rytířům se rychleji po městě pohybovat v případě nějakých nepokojů a také to Vallettu provzdušnilo - ulicemi fouká vítr od moře, což není v případě horkého maltského podnebí vůbec na škodu. Raparelli kromě plánu ulic postavil také všechny auberges (ubytovny pro rytíře) a minimálně desítku kostelů jako třeba kostel Sv. Pavla nebo kostel Sv. Jana. Cassar potomo v roce 1586 zemřel.

Brána do města byla původně zasvěcena svatému Jiřímu, pak se jí ale říkalo Kingsgate (královská). V roce 1964 musela být zbořena.

Panorama Valletty
Panorama Valletty
Kavárna ve Vallettě
Kavárna ve Vallettě
Velký přístav
Velký přístav
Velký přístav
Velký přístav
Velký přístav
Velký přístav
Valletta
Valletta
ulice ve Vallettě
ulice ve Vallettě
hlavní autobusové nádraží ve Vallettě - tož takový kruhový úan :-)  (nahrál: addonics)
hlavní autobusové nádraží ve Vallettě - tož takový kruhový úan :-)
ulička Valletty - všechny uličky ve Vallettě jsou kolmo na sebe, je to tak proto, že Valletta leží na poloostrově a při obléhání města v dávných dobách se tak mohli vojáci snáze v bojových seskupeních přesunovat (nahrál: addonics)
ulička Valletty - všechny uličky ve Vallettě jsou kolmo na sebe, je to tak proto, že Valletta leží na poloostrově a při obléhání města v dávných dobách se tak mohli vojáci snáze v bojových seskupeních přesunovat
jedna ze zahrad ve Vallettě - jedna z mále zahrad přímo ve Vallettě  (nahrál: addonics)
jedna ze zahrad ve Vallettě - jedna z mále zahrad přímo ve Vallettě
maltší rytíři (nahrál: addonics)
maltší rytíři
brána do Valletty - tato brána chrání Valletu, přímo před ní se nachází autobusové nádraží, z kterého se dá dojet kamkoli po celém ostrově  (nahrál: addonics)
brána do Valletty - tato brána chrání Valletu, přímo před ní se nachází autobusové nádraží, z kterého se dá dojet kamkoli po celém ostrově

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA