A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Malta - Průvodce

Oficiálním názvem Maltézkého řádu je Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodua na Maltě (Sovrano militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta), zkráceně Johanité, Maltézští rytíři, Hospitalité sv. Jana.

Řád se zformoval dlouho před jeho působením na Maltě. Oficiálně vznikl v roce 1085 jako skupina mnichů starajících se o nemocné v Nemocnici svatého Jana v Jeruzalémě. Následně se z řádu stal řád vojenský, kdy během křižáckých výprav mniši střežili Svatou zemi a hlavní nebezpečné cesty na ochranu středověkým poutníkům. Tímto došlo ke spojení mnišství s vojenstvím. Pro účast v řádu bylo vyžadováno celkové zdraví uchazeče. Během několika málo let se řád rychle rozšířil a roku 1113 potvrdil papež Paschalis II. Rytíře jako církevní řád. Členové skládali slib chudoby, zavázali se k celibátu, poslušnosti a k ochraně věřících a ochraně Svaté země před muslimy. Ve 12. století vznikly pobočky v Itálii a Německu. Členové řádu se dělili do třídy bojových rytířů, kněží a bratří ošetřovatelů a v čele bratrstva stál velmistr. Po rozpuštění řádu templářů rytířům připadl velký majetek v různých zemích, a v důsledku toho začaly vznikat pobočky, kterým se říkalo langue (jazyk). Jednalo se vlastně o skupiny rytířů, kteří mluvili určitým jazykem. Původně existovalo sedm jazyků, a to auvergnský, provensálský, německý, italský, francouzský, anglický a aragonský, poté k nim přibyl ještě jeden-kastilský.

Po dobytí Jeruzaléma sultánem Saladinem roku 1187 řád přesídlil na Kypr a pak na Rhodos , kde vytvořil suverénní stát v čele s velmistrem a flotilu na obranu před muslimy. To se nelíbilo osmanskému sultánu Sulejmanu I., který také roku 1522 donutil řád k úprku. Roku 1530 jim císař svaté říše římské a španělský král Karel V. a papež Klement VIII. udělili v léno Maltu. Rytíři si mohli nejprve vybrat, jestli chtějí za novou základnu Maltu nebo Tripoli a ani jedna z možností se jim nezdála moc lákavá. Prý ale nebylo nic horšího než Tripoli, a tak se řád tedy přestěhoval na maltské ostrovy.

Na Maltě řád fungoval po dobu 268 let a o své působnosti mluvil jako o přeměně útesů a pískovce ve vzkvétající ostrov s mohutnými opevněními a s hlavním městem vyhledávaným evropskými mocnostmi.
Řád tedy vedl velmistr (Grand Master), který byl odpovědný pouze papeži a členové byli vybíráni z aristokratických rodin z Francie, Itálie, Portugalska , Španělska a Anglie.

Dvě velká vítězství rytířů, Velké obléhání Malty v roce 1565 a bitva u Lepanta v roce 1571, znamenala ironicky úpadek řádu. Vítězství byla tak úspěšná, že se podařilo kontrolovat postup Turků v západním Středomoří, až už tu nebyl žádný bezvěrec, proti kterému by se dalo bojovat. Navíc se členové začali úspěchy pyšnit, až to někdy vedlo k samolibosti a řádem začala prorůstat korupce.

Při obléhání Malty roku 1781 Napoleonem byli rytíři nuceni odejít. Když jim pak po čtyřech letech byl umožněn návrat, na nátlak maltského obyvatelstva odmítli a Malta se dostala pod správu Británie.

Roku 1879 byl řád znovu obnoven papežem Lvem XIII. Se sídlem v Římě. Řád se dnes mezinárodně dělí do velkopřevorství, převorství a podpřevorství. Dnes mezi jeho hlavní činnosti patří hlavně aktivity charitativního typu.

Řád je suverénním nestátním subjektem, ale vydává své vlastní známky, mince, má vlastní značku aut SMOM a má status pozorovatele v OSN.

(foto 15,46,60,67-o stavbu mnoha maltských kostelů se postarali Velmistři řádu sv. Jana)

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA